Pojem svrchní kvašení vychází z chování kvasnic při konci hlavnímho kvašení. Část kvasinek během něho stoupá na povrch k hladině a usazuje se v pěně – proto svrchní. Pro svrchní kvašení se používají vhodné kmeny kvasinky Saccharomyces cerevisiae (Cukrová houba pivní). Od spodních kvasnek se liší jinou stavbou buněčné stěny. Pro svoji činnost potřebují teploty většinou od 15 do 20 °C, ale existuji i druhy kvasící při teplotách lehce pod 30 °C. Při tomto způsobu kvašení také vznikají odlišné metabolity, které ovlivňují chuť a buket výsledného produktu. Hlavní kvašení je o něco kratší a piva takto vyráběná mají také obecně kratší čas ležení, mohou se pít již po dvou týdnech.
Dobré pivo nedělá pouze jeho chuť, ale i správné načepování a sklenice. Která sklenice je ta pravá pro vaše pivo a jak ji připravit na čepování?
Čepované pivo už se dávno nerozděluje jen na malé a velké. Jak se ale různé styly čepování projeví na výsledné chuti? A co jsou to ta slova jako je šnyt, čochtan nebo mlíko?
Pivo není jen klasický ležák. Existují desítky pivních stylů a stále vznikají nové a nové. Jaké jsou základní druhy a jak se vyznat v těch nejznámějších?