CZ
Hvozd je součástí sladovny a obvykle je to věžovitá stavba s komínem zakončeným otočným krytem zvaným bába, nebo klobouk. V dřívějších dobách mívala většina pivovarů i vlastní sladovnu, takže podle hvozdu poznáte, kde je sladovna, nebo pivovar, nebo bývalý pivovar. Na hvozdě je zelený slad rozprostřen na systém sít, přes který je proháněn horký vzduch a zelený slad se hvozdí, tedy suší a tím konzervuje. Čím vyšší teplota a delší doba hvozdění, tím vzniká více karamelových látek a výsledný slad je pak tmavší. Jsou různé druhy a odstíny sladů a sládek si jejich výběrem řídí barvu a chuť výsledného piva. Slady používané na tmavá piva jsou ještě následně praženy podobně jako káva.
Sour Ale neboli kyseláč dobývá pivní scénu. Proč chutná i „nepivařům“ a jak se vyrábí osvěžující pivní specialita s tradicí sahající až do středověku?
Od světlého ležáku po IPA a kyseláče. Jak minipivovary mění tvář českého piva a proč Češi čím dál častěji sahají po netradičních pivních stylech? 🍺 🌍
Češi se považují za znalce piva a české pivo mají za nejlepší na světě, s tradicí hluboko ve středověku. Málokdo si ale uvědomuje, že české pivo, jak ho dnes známe, tedy spodně kvašené, se definitivně zformovalo teprve v polovině 19. století.