Hvozd je součástí sladovny a obvykle je to věžovitá stavba s komínem zakončeným otočným krytem zvaným bába, nebo klobouk. V dřívějších dobách mívala většina pivovarů i vlastní sladovnu, takže podle hvozdu poznáte, kde je sladovna, nebo pivovar, nebo bývalý pivovar. Na hvozdě je zelený slad rozprostřen na systém sít, přes který je proháněn horký vzduch a zelený slad se hvozdí, tedy suší a tím konzervuje. Čím vyšší teplota a delší doba hvozdění, tím vzniká více karamelových látek a výsledný slad je pak tmavší. Jsou různé druhy a odstíny sladů a sládek si jejich výběrem řídí barvu a chuť výsledného piva. Slady používané na tmavá piva jsou ještě následně praženy podobně jako káva.
Vaření piva není žádná legrace, ale pořádná dřina. Vyznáte se v základních i dalších pojmech, které doprovázejí celý proces výroby tohoto zlatého moku?
Vaření piva není žádná legrace, ale pořádná dřina. Vyznáte se v základních i dalších pojmech, které doprovázejí celý proces výroby tohoto zlatého moku?
Zajímá vás, jaké pivo a kolik ho vypijí za hranicemi? Mimo jiné prozradíme i střípky z historie a jakým zvoláním si v cizích zemích můžete připít.