Hvozd je součástí sladovny a obvykle je to věžovitá stavba s komínem zakončeným otočným krytem zvaným bába, nebo klobouk. V dřívějších dobách mívala většina pivovarů i vlastní sladovnu, takže podle hvozdu poznáte, kde je sladovna, nebo pivovar, nebo bývalý pivovar. Na hvozdě je zelený slad rozprostřen na systém sít, přes který je proháněn horký vzduch a zelený slad se hvozdí, tedy suší a tím konzervuje. Čím vyšší teplota a delší doba hvozdění, tím vzniká více karamelových látek a výsledný slad je pak tmavší. Jsou různé druhy a odstíny sladů a sládek si jejich výběrem řídí barvu a chuť výsledného piva. Slady používané na tmavá piva jsou ještě následně praženy podobně jako káva.
Dobré pivo nedělá pouze jeho chuť, ale i správné načepování a sklenice. Která sklenice je ta pravá pro vaše pivo a jak ji připravit na čepování?
Čepované pivo už se dávno nerozděluje jen na malé a velké. Jak se ale různé styly čepování projeví na výsledné chuti? A co jsou to ta slova jako je šnyt, čochtan nebo mlíko?
Pivo není jen klasický ležák. Existují desítky pivních stylů a stále vznikají nové a nové. Jaké jsou základní druhy a jak se vyznat v těch nejznámějších?