
Svět piva je obrovský a plný nečekaných objevů. Zatímco v České republice nedáme dopustit na tradiční spodně kvašený ležák, za hranicemi se vaří styly, které vás nepochybně překvapí svou intenzitou i netradičními přísadami. V tomto prvním díle průvodce zahraničními pivy se podíváme na piva americká, anglická a dánská.
Ochutnáváním jiných druhů piv si rozšíříte své chuťové obzory a lépe pochopíte, v čem spočívá jedinečnost českého ležáku. Zahraniční produkce často využívá jiné kmeny kvasinek a odlišné postupy výroby piva. Znalost těchto rozdílů vám pomůže docenit naše piva, která sázejí na čistý chuťový profil a tradiční spodní kvašení v chladu.
Tip: Pokud při degustaci světových značek narazíte na neznámé pivovarské pojmy a procesy, nahlédněte do našeho Pivního slovníku.
Velká Británie je kolébkou mnoha prověřených pivních stylů. Tradiční anglické svrchně kvašené pivo Ale nabízí více aromatických látek. Místní sládci pracují s typickými ostrovními odrůdami chmele a využívají lokální vodu, přičemž právě minerální složení vody zásadně ovlivňuje, jak budete vnímat výslednou hořkost, plnost i suchost v chuti piva. Britská hospodská kultura vyniká tím, že se tamní Real Ale často čepuje z ručních pump, nezraje v tancích, ale přímo v sudech ve sklepě pod výčepem a podává se s velmi nízkým obsahem oxidu uhličitého.

Samostatnou a velmi oblíbenou kapitolou je anglické tmavé pivo, kam spadají především styly Porter a Stout. Pro tyto specifické druhy je typické využití pražených tmavých sladů, které nápoji předávají příchuť připomínající kávu nebo kakao. Tato černá piva s hustou krémovou pěnou mají hlubokou tradici a historicky sloužily jako oblíbený, mimořádně vydatný nápoj pro fyzicky těžce pracující dělníky.
Tip: Pivo anglicky není jen beer. Slovo beer sice funguje univerzálně, ale v klasickém britském innu se pinty nápoje objednávají konkrétní značkou piva nebo pod specifickými názvy daného stylu – Ale, Lager (ležák), Stout, Porter… Místní si při objednávce navíc vyžádají verzi Ale přesně podle své chuti – Bitter (lehké, příjemně hořké denní pivo) nebo Mild (sladovější, méně chmelená varianta) či další speciální varianty.
Skotský pivovar BrewDog vyrobil pivo s 55 % alkoholu (nazvané The End of History) a lahve prodával vložené do skutečných vycpaných veverek a hranostajů. Nejsilnějším pivem světa byl dlouho skotský nápoj Snake Venom se 67,5 % alkoholu, překonal ho však (také skotský) pivovar 88 Brewery s pivem Scottish Beithir Fire, které dosahuje neuvěřitelných 75 % alkoholu.
Spojené státy americké v posledních desetiletích kompletně přepsaly pravidla světového pivovarnictví. Americké pivo už dávno nedefinují jen nevýrazné ležáky z obřích nadnárodních korporací. Tamní nezávislé pivovary vzaly historické evropské receptury a přidaly do nich porce lokálního chmele. V USA se chmel velmi často přidává do studeného piva až po varu (během zrání), čímž nápoj získává extrémně silné chmelové aroma bez zbytečné trpkosti.

Zde jsou typičtí zástupci pivních stylů zámořské scény:
Více se o pivních stylech a rozdílech v technologickém procesu dočtete v článku Ležák, IPA, Pale Ale… Znáte své pivo?
Tip: Když byla v USA v roce 1933 po třinácti letech konečně zrušena prohibice (která mimochodem vedla k obrovskému rozkvětu černého trhu a pašování), tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt oslavil podepsání zákona slavnou větou: „Je nejvyšší čas dát si sklenici piva.“
Přesuňme se nyní na sever Evropy. Dánské pivo zažívá v současnosti naprostý boom a Kodaň je všeobecně považována za centrum inovativního evropského pivovarnictví. Dánové mistrně propojují čistý severský přístup s obrovskou fantazií.
Tradičním a suverénně nejrozšířenějším dánským pivním stylem je světlý ležák a silná sváteční piva, jako je Julebryg.
Díky novátorskému přístupu pivovaru Nørrebro Bryghus vzniklo první 100% CO2 neutrální pivo v Dánsku – Globe Ale. Zcela unikátní je také minipivovar Bøgedal Bryghus – jde o jediný „volnopádový“ pivovar ve Skandinávii. Pivo se v něm nečerpá přes kompresory, ale vede se výhradně za pomoci gravitace a systému kladek.

Tip: Bez ohledu na to, zda pijete experimentální kyseláč z Kodaně, nebo ležák z rodné kotliny, vše se vždy odvíjí od vody, sladu a chmele. Zajímají vás detaily o tom, jak se suroviny mění v hotový nápoj? Vyrazte na prohlídku pivovaru a objevte všechny technologické detaily přímo u varných kotlů.
Další zahraniční zajímavosti o pivu od sousedů i z Asie najdete v článku Jiný kraj, jiné pivo aneb Jaká piva se pijí a čepují za hranicemi?
Objevování a ochutnávání zahraničních pivních specialit je skvělý způsob, jak si vycvičit chuťové buňky a učit se rozeznávat drobné nuance. Vždy se ale hodí mít možnost vrátit se k české klasice – dokonale načepovaný ležák s hladkou pěnou je prostě nenahraditelný. Nenechte si ujít ten nejlepší zážitek z českého piva a vyrazte na Budvar!


Vše, co potřebujete vědět o pípě na pivo, výčepech s chlazením i typech narážečů na sud piva. Načepujte si hladinku sami díky domácímu výčepu na pivo. 🍺 ✨

Objevte nejlepší místa, kam zajít v Praze na pivo Budvar. Tradiční pivovary, moderní restaurace i útulné hospody. Kam na Budvar v Praze? 🍻

Vyplatí se vám pivní set v roce 2026 koupit, nebo spíše pronajmout? Objevte tipy pro výběr posezení, srovnání cen půjčovného i rady k čepování piva. ✨