České pivo není jen ležák: Jaké pivní styly se u nás vaří a jaké jsou poslední pivní trendy?

10
.
7
.
2025

České pivo prošlo za poslední dvě desetiletí dramatickou proměnou. Zatímco světlý ležák dál kraluje výčepům i srdcím pivařů, současná nabídka pivovarů se rozrůstá o dříve nevídané druhy piv, stylů, chutí a experimentálních speciálů. Co všechno se dá v Česku ochutnat?

Historie českého piva

S více než pěti sty minipivovary a inovativními nápady patříme mezi nejživější pivní země Evropy. Však také kořeny českého piva sahají hluboko – první zmínky najdeme už v 10. století, kdy pivo vařili mniši v klášterních pivovarech. Největší revoluci však přinesl rok 1842, kdy sládek Josef Groll v Plzni uvařil první světlý ležák plzeňského typu. Výsledkem spodního kvašení za teploty kolem 10 °C a 30denního zrání byla tak čistá a osvěžující chuť, že na ní dodnes staví celý pivní svět.

CHZO: Když pivo dostane evropskou pečeť

Od roku 2008 je „české pivo“ oficiálně chráněným označením kvality v rámci EU, které poukazuje na jeho výjimečnou kvalitu a celosvětový věhlas. Chráněné zeměpisné označení (CHZO) garantuje, že pivo bylo uvařeno podle našich tradičních postupů a z domácích surovin – českého sladu, žateckého chmele a kvalitní vody. České pivo je pojem!

Základní rozdělení piva

Podle tzv. stupňovitosti, tedy podílu extraktu původní mladiny, rozlišujeme tři hlavní kategorie piva:

  • výčepní piva – 8 ° až 10,99 °, lehká a svěží;
  • ležáky – 11 ° až 12,99 °, zlatý standard českých hospod;
  • speciály – 13 ° a více, silnější, chuťově výrazná piva.

Kromě toho se piva rozdělují také podle způsobu kvašení:

Nejoblíbenější kategorií v Česku zůstávají spodně kvašené výčepní desítky a ležáky – především světlé.

Tip na článek: Kolik druhů piva existuje a co je Porter?

Moderní rozšíření sortimentu

Současná česká pivní scéna překračuje hranice tradic. Vedle klasiky dnes můžete ochutnat tuzemská tmavá piva, polotmavé ležáky s plnější chutí i speciály, u kterých se sládci nebáli experimentovat – ať už s různými odrůdami chmelu, ovocem, nebo různými dalšími věcmi, které lze do piva přidat.

Malé pivovary, velké věci: Rozvoj řemeslného pivovarnictví v ČR

Za posledních dvacet let zažilo české pivovarnictví nebývalý boom minipivovarů. Zatímco v roce 2013 bylo v Česku necelých 200 minipivovarů, v roce 2019 už jich bylo 480. Dnes jich v ČR máme kolem pěti set – a i když tvoří jen 2–3 % produkce, jejich vliv je mnohem větší.

Minipivovary přinášejí nové chutě, inspirují konzumenty i velké značky a proměňují sklenici piva na zážitek. A nejen pro místní – pivní turistika je na vzestupu a mapa minipivovarů se stává itinerářem statisíců výletníků ročně.

Objevujeme nové pivní styly

Současné minipivovary se nebojí zkoušet a zavádět novinky. Do varných kotlů tak putují speciální suroviny, pivovarníci pomocí nových postupů vytvářejí odvážné pivní styly. Mezi nejčastěji vařenými pivními styly z celého světa, se v ČR nejčastěji objevují:

  • IPA (India Pale Ale),
  • APA (American Pale Ale),
  • NEIPA (New England IPA),
  • sour piva a piva typu Gose,
  • tmavé stouty a portery.

V těchto pivních stylech můžeme najít všemožné chutě od tropického ovoce po čokoládu, ale také piva postavená na zahraničních chmelech a jejich různých kombinacích.

Tip na článek: Ležák, IPA, Pale Ale… Znáte své pivo?

Češi už nepijí jen ležák

České pivovarnictví prochází poslední dvě dekády fascinující transformací. Zatímco tradiční ležák zůstává pevným základem naší pivní kultury a Češi si udržují pozici světových lídrů ve spotřebě piva na hlavu, současná nabídka je výrazně rozmanitější. Minipivovary experimentují se surovinami, zavádějí světové pivní styly a vytvářejí unikátní piva kombinující tradiční české postupy s moderními trendy.

A budoucnost českého pivovarnictví? Ta bude pravděpodobně spočívat v kombinaci udržení kvality s dalším rozvojem řemeslného pivovarnictví do jedinečných stylů, které přitahují nové generace pivních nadšenců.

Pokud jste dočetli až sem, zasloužíte si za odměnu řádně vychlazené pivo. Nejbližší hospodu s čepovaným Budvarem najdete na naší mapě.

Autor článku:

Autoři článku:

Petr Kosin

Aleš Dvořák

Létající sládek

Petr Kosin

Aleš Dvořák

Létající sládek

ve spolupráci s

Tereza Hruška Hášová

Požitkářka pivní pěny a principálka písmen

Další články

21
.
8
.
2025

Druhy výčepních zařízení: Jak na pivní chlazení a tlakování?

Plánujete pořízení domácího výčepu na pivo nebo výbavy do hospody? 🍻 Poradíme, jak se liší pivní chlazení i tlakování sudu pomocí kompresoru či CO₂. 🫧

7
.
8
.
2025

Pivo jako inspirace umělců: Která ikonická díla vznikla díky pivu?

Od Shakespeara ke Kupkovi a Argemě. 🎨🍺 Objevte, jak se pivo promítlo do literatury, malířství, filmu i hudby a jak inspiruje i dnes díky Budvaru.

24
.
7
.
2025

Kyseláč: Jak sour pivo mění svět pivních chutí a trendů

Sour Ale neboli kyseláč dobývá pivní scénu. Proč chutná i „nepivařům“ a jak se vyrábí osvěžující pivní specialita s tradicí sahající až do středověku?