Slovník pivních pojmů

Sladování je proces, při kterým probudíme obilné zrno k životu. Podobně, jako když ho zasadíte do země, v něm nastartujeme tvorbu enzymů. Ty jsou nezbytné pro následnou výrobu piva. Enzymy v obilném zrnu jsou přírodní biochemické spouštěče důležitých pochodů při vaření piva. Jedná se kromě jiných procesů hlavně o přeměnu obilného škrobu na rozpustné cukry. Bez sladování prostě pivo nevyrobíte. Byla by to jenom hustá obilná kaše. Výroba sladu má několik fází. Jsou to máčení v náduvníku, nastírání na humno, nebo jiné technologické zařízení, klíčení a následné sušení neboli hvozdění na hvozdě. Usušením se probuzené zrno zakonzervuje a je ho možno skladovat a dále používat.

Kyselý Ale. Jsou to svrchně kvašená piva, kde se na výsledné chuti podepisují nejenom kvasinky, ale i mléčné bakterie, nebo i jiné mikroorganismy. Nejznámější jsou styly Berliner Weise, nebo Gose. Dají se mezi ně počítat i belgická piva stylu Lambic, nebo piva stylu Saison. Existují i jiné vzácnější prehistorické styly nebo moderní nově vytvořené.

Prostor s kvasnými káděmi, kde probíhá hlavní (primární) kvašení. Meziprodukt se zde nazývá zelené pivo. V průběhu hlavního kvašení dochází nejdříve k fázi zaprašování povrchu zakvašené mladiny, následuje fáze bílých kroužků, vysokých hnědých kroužků a celý proces je ukončen fází propadání deky. Dnes bývají otevřené kvasné kádě nahrazovány uzavřenými cylindrokónickými tanky. (CKT)

Je technologický proces, při kterém se používají tzv. kvasinky spodního kvašení Saccharomyces pastorianus (Cukrová houba pastýřská). Spodní kvašení se vyznačuje především nižší teplotou kolem 10 °C, chuťovým profilem, který je čistší/neutrálnější a oproti svrchnímu kvašení nezanechává v pivu tolik ovocných a jiných chutí, a vyšší sedimentací kvasnic. Spodní kvašení probíhá zpravidla o něco déle než svrchní.