Budějovický Budvar uspěl ve třech sporech o značku BUD v Bulharsku

Městský soud v Sofii však žalobu vrátil jako nepřípustnou s odůvodněním, že bulharský soud není oprávněn rozhodovat o osudu označení původu pocházejícího z jiné země. To může udělat pouze soud příslušný podle místa původu takového označení, tedy český soud. „Městský soud v Sofii tak prokázal respekt k institutu označení původu a skutečnou znalost této problematiky nejen z hlediska jeho ochrany, ale i z hlediska procesního,“ říká Mgr. Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Zachování ochrany pro označení původu BUD bylo klíčové pro vývoj dalších dvou sporů, které řešil bulharský Nejvyšší správní soud. V těchto sporech požadoval Budějovický Budvar vymazání ochranných známek BUD a AMERICAN BUD, které vlastnil ABI. Vzhledem k vývoji situace ve sporu o označení původu (viz výše) a také díky neužívání těchto ochranných známek na území Bulharska vzal ABI zpět svá dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Tím nabyla právní moci předchozí rozhodnutí soudu nižší instance a obě tyto známky byly vymazány. Spory o značku BUD v Bulharsku však stále nejsou ukončené. Budějovický Budvar usiluje u Nejvyššího správního soudu ještě o vymazání ochranných známek AMERICAN BUD a ANHEUSER-BUSCH BUD.

Bulharsko je tradiční exportní destinací Budějovického Budvaru a zvláště po vstupu Bulharska do Evropské unie v roce 2007 jeho potenciál vzrůstá. Přestože spotřeba piva na hlavu je tam relativně nízká (v roce 2010 to bylo 65 litrů na osobu a rok), podle analýz by měla do roku 2015 spotřeba stoupnout asi o 15 procent. Budějovický Budvar vyvezl loni do Bulharska asi 1200 hektolitrů světlého ležáku Budweiser Budvar. ABI ovládá v Bulharsku řadu lokálních pivovarů, které dohromady vyrábějí asi čtvrtinu bulharské produkce piva (např. značky Kamenitza, Astika a Burgasko).