Pivo není jen nápoj, který osvěžuje za horkých dnů a spojuje partu u stolu. Pro mnohé umělce je pivo hlubokou inspirací. Jeho barva, chuť, atmosféra hospod a rituály s ním spojené se propsaly do literatury, malířství, hudby i filmu. Která umělecká díla by bez piva nikdy nevznikla – a jakou roli v kulturním dění hraje Budějovický Budvar?
Česká pivní kultura byla v lednu 2025 zařazena na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky a aspiruje na zápis do seznamu UNESCO. České pivo navíc získalo už v roce 2008 Chráněné zeměpisné označení (CHZO) Evropské unie. Česká republika se tak stala první zemí EU, která má tuto značku udělenou pro celé území státu. Chráněna jsou i specifická označení pro regionální piva. Názvy Českobudějovické pivo, Budějovické pivo a Budějovický měšťanský var jsou dokonce právně chráněny už od roku 2004.
Pivo je v tuzemsku sociální fenomén, symbol pohostinnosti, zázemí a tradice. V hospodách se odehrávají příběhy, které inspirují umělce i běžné lidi. Právě hluboké zakořenění piva v české společnosti vytváří živnou půdu pro vznik kulturně silných a autentických děl napříč uměleckými obory.
Pivo se stalo stálou součástí české i světové literatury. Výrazným českým příkladem je Bohumil Hrabal, který vyrůstal v nymburském pivovaru a tuto zkušenost vtiskl do svých Postřižin. Prakticky v každé Hrabalově knize se pivo objevuje alespoň jednou, což odráží jeho osobní vztah k tomuto nápoji.
Tip: Pro umělce kráčející ve šlépějích Hrabala nebo milovníky piva může být návštěva pivovaru nezapomenutelnou vzpomínkou. Přijeďte na inspirativní prohlídku budějovického pivovaru a nasajte pivovarnickou atmosféru zblízka!
Další klasik, Jaroslav Hašek, psal Osudy dobrého vojáka Švejka v hospodě a pivní kulturou doslova žil (prý vypil až 30 piv denně!). Hašek dokonce u piva založil recesistické politické uskupení Strana mírného pokroku v mezích zákona, která si dělalo legraci z parlamentní politiky, kterou Hašek nazýval „politikou pivní“.
Zdroj: Wikimedia Commons
I Jan Neruda se v jednom svém fejetonu zamýšlel nad tím, proč je pivní pěna bílá. Došel k humornému závěru: aby se míra zdála větší.
Ve světové literatuře se pivní motivy objevují třeba u děl Jamese Joyce (věrný svému irskému původu měl zálibu zejména v Irish Dry Stoutu) či Williama Shakespeara, který pivo v Zimní pohádce nazývá „kvasem královským“. Báseň Beer od Charlese Bukowského pak vzdává hold pivu jako životnímu elixíru outsidera.
Malíři a umělci přenesli pivo na plátna, plakáty i sochy. František Tichý vytvořil Zátiší s pivem, Josef Lada zachytil štamgasty v hospodě v mnoha ilustracích, Alfons Mucha vytvořil propagační slavný plakát Bières de la Meuse, zobrazující mladou ženu s věncem z chmele, obilí a máků ve vlasech, jak ležérně drží korbel zlatavého piva. Také slavný František Kupka namaloval obraz Synkopovaná sklenice piva.
Umělec Tadeáš Polák zase vytvořil originální Projekt pivo: deník tvořený kresbami 383 piv, která skutečně vypil mezi červnem a listopadem 2020.
Ale pivo se objevuje i v mnoha dalších oborech vizuálního umění. Sochař Kurt Gebauer přišel s Trpaslíky, respektive s trpaslíkem pivařem, který hravě reflektuje pivní kult a hospodské prostředí. Fotograf Josef Sudek zase zachytil Tři sklenice piva v poetickém světle, zcela v duchu jeho tichého světa zátiší.
Pivo se dá dokonce i nosit! Avantgardní model pivních šatů z roku 2023 od Jakuba Polanky byl ušit ze speciálního materiálu vzniklého fermentací vedlejších zemědělských produktů a piva.
Pivo se stalo inspirací pro mnoho písní, od lidových popěvků po globální hity. Škoda lásky (Beer Barrel Polka) Jaromíra Vejvody je dodnes hymnou českých pivních slavností. In Heaven There Is No Beer je populární anglo-americká lidovka známá z barů a festivalů. Proslavil ji v 50. letech polkař Frankie Yankovic. Píseň s nadsázkou vyjadřuje, že je třeba si pivo užít na tomto světě.
Ve Smetanově Prodané nevěstě získalo pivo status „nebeského daru“. Sbírka z roku 1909 Pivo v písních lidových a znárodnělých od Čeňka Zíbrta zase obsahuje 678 popěvků týkajících se pivovarnictví, pití piva a dalších činností s tím spojených.
V moderní době se pivem inspirovaly hudební skupiny jako Argema (Jarošovský pivovar), Alkehol (Pivo dělá hezká těla) či Brutus (Zase pivo).
Nejslavnějším filmem s pivem v hlavní roli jsou zmíněné Postřižiny od Jiřího Menzela, jehož součástí je i ikonická scéna s Maryškou a půllitrem. Ve filmu Vesničko má středisková od stejného režiséra pak padla zásadní věta o chlazení piva na sedmém schodu sklepa. Dále stojí za zmínku české filmy Slavnosti sněženek, Automat Svět, Obsluhoval jsem anglického krále, Velká sázka o malé pivo nebo Adéla ještě nevečeřela, kde pivo dotváří tu pravou atmosféru. Dokonce i v pohádce S čerty nejsou žerty mělo pivo důležitou roli, bez něj by se totiž čert vojákům určitě neupsal.
Dokument Česká pivní válka od Jana Látala z roku 2014 pak mapuje střet tradiční české pivní kultury s moderní globalizací pivovarnictví. Snímek sleduje nadšence z řad hospodských, sládků z minipivovarů i běžných pijáků, kteří bojují za chuťově poctivé české pivo a proti nástupu unifikovaných europiv.
Pivo si našlo cestu i na jeviště. Ve hře Audience píše Václav Havel s ironií o disidentovi, který je nucen v pivovarském skladišti pít pivo s nadřízeným. Cimrmani v Hospodě Na mýtince si zase utahují z hospodského, který zdědil hospodu daleko od civilizace. Chorvatský dramatik Miro Gavran napsal hru Pivo o proměně vztahu otce a syna, doprovázenou průběžným popíjením zlatavého moku.
Budějovický Budvar obohacuje kulturu celou řadou projektů. Designér Rony Plesl navrhl sadu pivních sklenic inspirovanou ilustracemi Josefa Lady. Dokumentární snímek The Czech Pub zachycuje duši českých hospod s Budvarem v hlavní roli a představuje specifické rituály, tradice a jazyk spojené s českou pivní kulturou.
Tip: Shlédněte celý film The Czech Pub (v angličtině), ve kterém britský pivní expert Mark Dredge objevuje česku pivní kulturu a historii v moderních barech i zapadlých hospůdkách.
Kniha zaměřená na historii Budweiser Budvar (1895–2015) vznikla ke 120. výročí a je kulturní kronikou pivovaru. Obsahuje 12 kapitol popisujících historii pivovarnictví v Českých Budějovicích a přináší nejucelenější informace o pivovaru od jeho založení po současnost na 160 stranách s velkým množstvím historických fotografií.
Sour Ale neboli kyseláč dobývá pivní scénu. Proč chutná i „nepivařům“ a jak se vyrábí osvěžující pivní specialita s tradicí sahající až do středověku?
Od světlého ležáku po IPA a kyseláče. Jak minipivovary mění tvář českého piva a proč Češi čím dál častěji sahají po netradičních pivních stylech? 🍺 🌍
Češi se považují za znalce piva a české pivo mají za nejlepší na světě, s tradicí hluboko ve středověku. Málokdo si ale uvědomuje, že české pivo, jak ho dnes známe, tedy spodně kvašené, se definitivně zformovalo teprve v polovině 19. století.