Budějovický Budvar slaví 115. výročí od 1. ustavující valné hromady akcionářů

15. 4. 2010 | České Budějovice

Budějovický Budvar, n.p. dnes slaví 115. výročí od 1. ustavující valné hromady akcionářů. Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky první správní radu v tomto složení: předseda dr. František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda dr. František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Mezi další řádně zvolené členy patřil např. bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, aj. [1] Založení pivovaru předcházely tyto historické skutečnosti.

České Budějovice byly na konci devatenáctého století městem národnostně smíšeným, samotné město bylo však vydáváno za německé, přestože zde sčítání lidu v roce 1890 potvrdilo převahu obyvatel české národnosti (16.271 české národnosti vs. 11.117 obyvatel německé národnosti). I při početní převaze neměli Češi žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní. Vzhledem k daným skutečnostem, např.  na přímým daních z roku 1900 zaplatilo německy mluvící obyvatelstvo téměř 70 %, neměli Češi šanci uspět ve volbách. Aby se mohli Češi prosadit v rovině politické, museli nejdříve posílit své pozice v ekonomické sféře. V poslední třetině 19. století proto vznikla v Českých Budějovicích celá řada nových českých firem.

 První pokus založit vlastní pivovar byl v Budějovicích podniknut již v roce 1891, impulsem pro zřízení českého pivovaru bylo již zmíněné sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání byl ze strany německých zaměstnavatelů vyvinut značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru, jedné z tehdejších bašt němectví ve městě, zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaře nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativa směřující k založení Českého akciového pivovaru tedy vzešla z řad především českých právovárečníků, např.  Augusta Zátky, Karla Čertíka, Antonína Effmerta. Řada právovárečníků nalezla odvahu, a i přes hrozbu, že jim nebudou vypláceny výnosy z várečného práva, přímo upsali první akcie. [2]

Česká strana vedená dr. Augustem Zátkou a dr. Františkem Hromadou zahájila přípravné práce na založení nového podniku, prozatímní výbor si již odbyl několik schůzí, vypracoval stanovy společnosti. Mezitím však došlo v celonárodním měřítku k politické roztržce mezi  českými politickými stranami kvůli volbám do říšské rady. Určitá nejednotnost se projevila i mezi českými politiky v Českých Budějovicích a myšlenka zřídit vlastní pivovar musela být na čas odsunuta do pozadí. Další jednání o českém pivovaru tak byla zahájena na sklonku roku 1893 a po první schůzi upisovatelů dne 21. ledna 1894 bylo doporučeno pokračovat v aktivitách směřujících k vybudování pivovaru. Také byl zvolen zřizovací výbor v čele s právovárečníkem a významným českým podnikatelem, dr. Augustem Zátkou.

 Výbor řešil řadu složitých otázek, první z nich byla i volba vhodné lokality – vzhledem k umístění v blízkosti Pražské silnice a železnice bylo vybráno Pražské předměstí, a to i s ohledem na potvrzené rozbory podzemní vody. Samotné stavební práce na hloubení základů byly zahájeny v průběhu srpna 1894. Stavba pivovaru byla zadána pražské české firmě Dvořák a Fischer, výroba strojního zařízení pak renomované firmě Novák a Jahn, dodávku zimotvorných a hybných strojů zajistila firma Ringhoffer. Do konce roku byla pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova. Pro získání kvalitní vody byly na pozemku vykopány dvě studny. V říjnu 1894 byly výnosem ministerstva vnitra č. 21884 schváleny také stanovy akciové společnosti, které s menšími obměnami platily až do roku 1940. Prvním sládkem akciového pivovaru se stal od 1. dubna 1895 pan Antonín Holeček. První várka piva – pouhých 200 hektolitrů – byla uvařena 7. října 1895.

Český akciový pivovar je přímým předchůdcem pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Tento pivovar je pokračovatelem historické tradice vaření piva v Českých Budějovicích, sahající do roku 1265, kdy bylo městu uděleno právo várečné. Jméno pivovaru i název značky jeho vlajkového produktu (světlý ležák Budweiser Budvar) se váží k místu původu, tedy městu České Budějovice. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier (tedy pivo z Českých Budějovic). Označení výrobku místem původu logicky převzal i Český akciový pivovar, který navázal na tradici výroby budějovického piva. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar tato označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

 Již v roce 1897 byl ležák z Českého akciového pivovaru známý v zahraničí (získal např. zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu). Od 20. let pivovar dále zvyšoval export do vzdálených zemí, a proto si nechal registrovat ochranné známky Český budějovický granát (Budweiser Granatbier, 1922), ochrannou známku Český budějovický Crystal (Budweiser Crystal, 1925), a v roce 1930 i ochrannou známku Budvar, která vznikla stažením dvou slov Budějovický pivovar. Následně v roce 1934 došlo k registraci ochranné známky Budvar – budějovické pivo. Značka Budvar získala v zahraničí velkou oblibu a to bylo i jedním z hlavních důvodů, proč pivovar změnil v roce 1936 svůj název na Budvar – Český akciový pivovar České Budějovice. Značka Budvar byla doplněna o již dříve používané označení místa původu Budweiser. Světlý ležák značky Budweiser Budvar se postupně stal klíčovým produktem a vlajkovou lodí pivovaru. V současné době je Budweiser Budvar jednou z nejznámějších a nejcennějších českých značek na světě.

Za dobu své 115leté historie pivovar vystavil více jak 40 milionů hl piva (konkrétně 40 214 932 hl, data za období 1895 – 2008). Za první rok své existence pivovar vystavil 35 223 hl (fiskální období 1895 –1896), poprvé  dosáhl ročního objemu 100 000 hl na začátku 19. století (fiskální období 1905 –1906), 500 000 hl ročního výstavu dosáhl v roce 1992. V roce 1996 pivovar poprvé překonal hranici ročního výstavu přes milion hektolitrů. V roce 2009 činil výstav piva 1 275 000 hl. To je téměř třikrát větší objem, než v roce 1991. Co do velikosti je nyní Budějovický Budvar čtvrtým největším pivovarnickým subjektem v České republice. [3]

 Při příležitosti oslav svého 115. výročí chystá Budějovický Budvar pro své příznivce řadu aktivit, mj. i výrobu speciálních upomínkových předmětů a především kulturní program v rámci Dne v Budvaru, který se v letošním roce bude konat v sobotu 11. září.

Kontakt pro média

Ing. Petr Samec Dr.

tiskový mluvčí

+420 387 705 284

Zasílání novinek

Vložte vaši e-mailovou adresu a dostávejte novinky ihned po zveřejnění

E-mail*
Jméno*
Příjmení*
Země*
Medium*(Vydavatel - název)
* Povinné položky